Co je to success fee?

Success fee je platba (až) za úspěch. Zákazník v roli zadavatele (za)platí až v okamžiku, kdy je dosažen předem stanovený měřitelný cíl. Success fee se využívá často tam, kde pro nás nějakou specifickou činnost dělá někdo jiný, a my nedovedeme posoudit, zda postup, okolnosti a všechny ty složitosti okolo, jsou smysluplné, nebo ne. Co ale dovedeme posoudit je výsledek a jeho hodnota, a teprve když výsledek a hodnotu známe, platíme za jejich dosažení success fee – neboli platbou za úspěch.

Jedná se také o předem definovanou strukturu finančních náhrad, která je splatná po splnění stanovených podmínek nebo dosažení zadaného cíle. Mnoho firem vyplácí provize svým prodejcům až v okamžiku, kdy si zákazník od nich koupí a zapaltí. V podstatě se také jedná o success fee.

Historie konceptu success fee

Pojem „success fee“ se poprvé objevil začátkem minulého století v právní branži ve spojených státech. V určitém okamžiku nabídka právních služeb převyšovala poptávku a někteří právníci se odlišovali tím, že nabídli zákazníkovi možnost, že jejich odměnu zaplatí až v okamžiku, kdy soudní spor vyhraje. Částka za success fee, je vyšší, než by zákazník platil za běžných podmínek, ovšem platí se až v okamžiku, kdy díky skvělým službám právníka dosaženo vítězství.

Success fee dnes

Pracovně právní řád neumožnuje u zaměstnanců tento způsob odměny přímo, ale lze nastavit procento odměny za úspěch i zde. Například prodejci, marketérovi nebo HR manažerovi, se vypočítává procento z výsledku jako odměna. Zde se ale nejedná o success fee, ale o provizi.

Ovšem 100 % Success fee je situace, kdy dopředu dostanete zaplacené jenom přímé náklady, ale odměnu za práci až v okamžiku dosažení předem dohodnutého výsledku.

Mnoho lidí, považují tento způsob za velmi tvrdý až neetický, ale když se zamyslíte, tak podnikání je na tomto principu vlastně založené.

Dnes je moderní, najímat si například mediální agenturu, marketingovou agenturu nebo personální agenturu a větší část odměny svázat až s dosažením přesně domluveného výsledku-cíle.

Často tento způsob provize používají investiční banky za úspěšné uzavření transakce pro klienta. Success fee se používá také jako odměňování agentury klientem, kdy se success fee stává motivací pro lepší výkon agentury. V případě nedosažení smluveného cíle, lze success fee uplatnit jeho negativní formou, to je např. slevou z ceny služeb této agentury.

Investiční bankéři, agentury či poradci využívající princip success fee podstupují určité riziko, protože pokud se cílená transakce neuzavře, nebo nedosáhnou předem smluvených měřitelných výsledků, nedostanou zaplaceno. Poplatky za úspěch fungují jako motivace ke snaze o co nejúspěšnější prodej, či co nejlepší výsledek práce.

Výhody struktury success fee pro zákazníka

Existuje mnoho důvodů pro použití podmíněné struktury poplatků za úspěch pro obchod nebo transakci. Mezi zásadní výhody patří:

• Agentura se bude snažit o nejvyšší možné sladění zájmů mezi klientem a agenturou, protože je to pro ni výhodné.
• Ve hře jsou potenciální úspory nebo efektivnost vynaložených nákladů podniku, protože pokud není úspěšný výsledek, neplatí se žádný poplatek agentuře.
• Systém podmíněných poplatků motivuje agenturu, aby získala nejlepší možnou dohodu (protože lepší, lukrativnější dohoda se promítá do větší provize pro agenturu).
• Jednoduchá struktura poplatků je snadno pochopitelná.

Nevýhody struktury success fee pro zákazníka

Stejně jako v obchodě i při rozhodování o tom, zda použít strukturu poplatků za úspěch, existují ​​kompromisy. Možné nevýhody ujednání o podmíněných poplatcích zahrnují:

• Pokud je struktura poplatků paušální, tedy poplatek je stejný bez ohledu na hodnotu obchodu, může být agentura motivována k uzavření obchodu co nejrychleji, místo aby strávila čas snahou zajistit nejlepší možný obchod. V takovém případě nemusí být nejlepší zájmy klienta a agentury dostatečně sladěny.
• Potenciální nevýhoda pro klienta spočívá v tom, že poplatek za úspěch ve může být dražší než pracovní poplatek nebo fixní poplatek.

Způsob, jakým success fee funguje

Ačkoliv se může spoustě lidem zdát success fee jako výborné řešení, jak na někoho hodit svoje problémy, a počkat až je za něj někdo vyřeší, není tomu tak. Pořád je to forma spolupráce, a to dokonce na velmi intenzivní úrovni. Zadavatel neboli zákazník, převádí spolu se zodpovědností za určité aktivity na externí firmu také určité pravomoci.

Dodavatel musí mít přístup ke všem potřebným informacím, a než se do spolupráce se zákazníkem pustí, měl by znát zákazníka i způsob jeho podnikání velmi dobře. Obě strany tedy znají reálně bod, v jakém jsou v daném okamžiku a dohodnou se spolu přesně, do jakého bodu se chtějí dostat, tedy mají konkrétní stanovený cíl. Teprve na základě toho, se dodavatel rozhoduje, zda do spolupráce půjde či nikoliv. A také teprve tehdy může nabídnout success fee jako formu spolupráce. Nikdy to nefunguje opačně. Zadavatel vlastně získává na omezenou dobu svěžího společníka, ale nikdo nechce riskovat možné neshody, plynoucí ze spolupráce bez důvěry, bez karet vyložených na stole.